|
| Úvod |
| Pojezdy |
| Vagóny |
| Fotky |
| Technika |
| Historie |
| Vozidla |
| Výstavba |
| Mapa webu |
| O webu |
Konstrukce nástavby skříně nákladního vozu je závislá na povaze převáženého zboží, spodek skříně však s výjimkou specifických typů vozů (např. výsypné nebo hlubinové) zůstává unifikovaný.
Spodek slouží k přenosu podélných sil působících na vůz, k nesení nástavby a upevnění pojezdu. Konstrukční celek spodku vozu zahrnuje kostru, podlahu a narážecí a spřahovací ústrojí.
Hlavní podélníky (obr. 1 a 2 - shodné číslování, poz. 1) jsou dva průběžné nosníky většinou ze standartních „U“ profilů, které slouží především k upevnění částí rámového pojezdu a přenosu tlakových sil od nárazníků. Jejich vzájemná vzdálenost cca 1850 mm je proto dána polohou rozsoch 10 a koníků 9 rámového pojezdu a roztečí nárazníků, která je 1750 mm.
K přenosu tažných sil od spřáhla slouží střední podélníky 3, jejichž vzájemná vzdálenost 350 mm je normována z důvodu vytvoření prostoru pro zabudování automatického spřáhla.
|
| obr.1: kostra spodku bezpodvozkového vozu. |
Z důvodu rovnoměrného rozložení sil mezi střední a hlavní podélníky jsou do rámu zařazeny šikmé výztuhy 6. Pro zvýšení nosnosti podlahy mohou být mezi hlavní a střední podélníky vloženy ještě podélné výztuhy.
|
| obr.2: spodek vozu řady Gbkkqs. |
Kostra spodku je na obou koncích zakončena čelníky 2, které jsou svařené do výsledného „U“ profilu o výšce do 400 mm. Čelník slouží k uchycení nárazníků a je v něm utvor s vodítky pro průchod tahadlového háku.
Příčníky 4 jsou neprůběžné nosníky, které slouží jako podpěra podlahy. Příčníky rovnoměrně rozdělují zatížení nákladu na soustavu podélníků a zvyšují jejich vzpěrnou pevnost. Pokud není v konstrukci kostry spodku zařazen vnější podélník, nazýváme konce příčníků, které přesahují hlavní podélník, krakorce 5. Ke krakorcům jsou upevněny bočnice nástavby (např. sloupky 7, prahový nosník 8). Vnější podélník (obr. 6, poz. 1) slouží ke zpevnění bočnice v případě, že není její pevnost zajištěna horní vazbou.
Hlavní podélníky (obr. 1 a 2, poz. 1) jsou působením nákladu silně zatěžovány na ohyb, proto bývají pro zvýšení ohybové tuhosti vyztuženy vzpínadlem 11.
Hlavním znakem kostry spodku podvozkových vozů (obr. 3 a 4 - shodné číslování) je přítomnost hlavních příčníků 1, svařených z ocelových plechů do nosníků obdélníkového průřezu, které slouží k otočnému vázání podvozků ke skříni vozu.
|
| obr.3: kostra spodku podvozkového vozu s plochou výztuhou čelníku (vlevo) a se šikmou výztuhou (vpravo). |
Přenos sil od nárazníků a spřáhla k hlavním příčníkům 1 je většinou řešen pomocí středních podélníků 3 (mezi nimi je prostor pro automatické spříhlo), podélných 4 a šikmých 5 výztuh (obr. 3 vpravo). Hlavní příčníky díky velké ohybové tuhosti rovnoměrně přenesou síly od spřáhla a nárazníků v
|
| obr.4: spodek podvozkového vozu řady Eas-u |
U některých konstrukcí vozů při krajních polohách podvozku hrozí kolize podvozku s výztuhami spodku v představkové části. Z důvodu zvětšení prostoru pro pohyb podvozku jsou síly v představkové části přenášeny pouze středními 3 a krajními 2 podélníky a čelník 6 je buď robusnější konstrukce, nebo je vyztužen výztužnou deskou 8.
Čelník 6 kostry podvozkových vozů je obdobné konstrukce jako u bezpodvozkových vozů. Příčníky 7 a podélné výztuhy v mezipodvozkové části 4 slouží k podepření podlahy.
Při brzdění vozů se špalíkovou brzdou odletují horké částečky kovu z brzdových špalíků a kol. Pro zamezení vznícení musí bý vozy s dřevěnou podlahou vybaveny jiskrovými plechy 9.
S výjimkou nádobových a výsypných vozů je podlaha nákladních vozů pevná a rovná. S ohledem na použitý materiál může být podlaha nákladních vozů:
 | 
|
| obr.5: kombinovaná podlaha vysokostěnného vozu řady Eas-u | obr.6: vysokostěnný vůz Es |
Nástavba skříně nákladního vozu musí umožňovat snadnou nakládku a vykládku pomocí techniky, vykazovat odolnost při manipulaci s nákladem a při přepravě (především při posunu). Důležitá je rovněž trvanlivost při stálém vystavení vozu povětrnostním vlivům.
Kostra bočnice je sestavena ze sloupků (obr. 7, poz. 2) přivařených u bezpodvozkových vozů (obr. 7) ke krakorcům spodku 7. Sloupky jsou vázány ve spodní části prahovým nosníkem 4 a v horní části vaznicí 6. Pro zvýšení odolnosti proti podélným dynamickým silám jsou do konstrukce bočnice řazeny šikmé výztuhy 5.
|
| obr.7: Kostra skříně krytého vozu Gbgkks. |
Čelnice se skládá z rohových sloupků 1 a čelních sloupků 3, které jsou zesíleny z důvodu působení velkých dynamických sil, kterými je namáhá náklad při posunu s vozem. sloupky čelnice jsou v horní části spojeny vaznicí, která spojuje obě vaznice bočnic 6. Výplň kostry jsou buď dřevěná prkna spojená na pero a drážku (peřejky), nebo voděvzdorná překližka (obr. 7), nebo ocelový plech tloušťky 4 až 5 mm.
K podélným vaznicím střechy 8, přivařeným k bočnicím, jsou přivařeny kružiny 9, ke kterým je přivařen ocelový krycí plech s prolisy, které zvyšují tuhost střechy. U starších konstrukcí byla ke kružinám přišroubována prkna, která by potažena krycím plechem. Na vnitřní straně kružin jsou pomocí šroubů upevněny dřevotřískové desky tvořící strop vnitřku vozu.
Sloupky bočnice (obr. 8, poz. 2) jsou přivařeny ke krajním podélníkům spodku podvozkového vozu 1, případně k vnějším podélníkům bezpodvozkového vozu (obr. 6, poz. 1). Sloupky jsou v horní části spojeny mohutnou vaznicí (obr. 8, poz. 3), která musí odolat působení nákladu a mechanizačních prostředků při nakládání vozu. Vaznice může být buď průběžná (obr. 8) nebo neprůběžná (obr. 6, poz. 2), která je u vozu řady Es na obr, 6 přerušena bočními dveřmi. U většiny konstrukcí je vaznice bočnic svařena s čelní vaznicí (obr. 8, poz. 6) a takto je vozů s průběžnou vaznicí vytvořen horní rám skříně.
Čelnice vysokostěnných vozů je řešena jako čelní klapka 4 zavěšená pomocí čepů v sedlech na rohových sloupcích skříně. V zavřené poloze je čelní klapka zajištěna pomocí palcové hřídele 5 uložené na čelníku spodku.
|
| obr.8: vysokostěnný vůz. |
vagony. cz / vagóny / skříň nákladních vozů