Již v šedesátých letech dvacátého století byly na osobní vozy montovány kabely a zásuvky průběžného vedení UIC. Tehdy šlo především o propojení vlakového rozhlasu, který byl již tehdy montován do vozů dodávaných z NDR, později byl postupně rušen a nyní je vlakový rozhlas standartně montován do nových i rekonstruovaných vozů.
V sedmdesátých letech byl kabel UIC využíván k dálkovému ovládání dveří a centrálnímu ovládání osvětlení vlaku. Nyní se dvanáctižilového (+ stínění) vedení využívá i k vícenásobnému řízení prakticky neomezeného počtu hnacích vozidel, k čemuž využívá 2 vodiče kabelu UIC (tzv.vlaková řídicí linka).
Nyní jsou vozidla vybavována 18-ti žilovým vedením, které umožňuje vlakové četě dálkové zavírání a otvírání vstupních dveří celé soupravy a to na levé či pravé straně zvlášť, dále umožňuje ovládat osvětlení vozů, telefonovat služebně s ostatním personálem soupravy, hlásit informace cestujícím. UIC vedení umožňuje, pokud je jím propojena i lokomotiva komunikaci mezi strojvedoucím a vlakovou četou, přemostění záchranné brzdy a slouží jako vedení elektropneumatické brzdy.
Dvanáctipólové průběžné vedení dle UIC 568 se skládá z:
Na schematu dole je průběžné vedení UIC vozu řady Bp. Ze zásuvky X12 je vyvedeno dálkové ovládání osvětlení vozu. Ze zdířek 110, 111 a 112 je signál veden přímo na cívku pomocného relé osvětlení vlaku (ve schematu elektrické výzbroje vozu pozice 196), které umožní sepnutí stykače zářivkového osvětlení.
vagony. cz / technika / UIC vedení |